Dětská hra
Let měl trvat ještě zhruba dvě hodiny a tak si Marty sklopil své sedadlo pohodlněji a rozhodl se trochu připravit na nadcházející obchodní schůzku. Podobných schůzek absolvoval vždy několik do měsíce, takže většinou se pro něj odehrávaly docela rutinně. Ale jak se říká: Kdo je připraven, není překvapen, a jeho obživa spočívala v tom, nenechat se vyvést svým klientem z míry. Zpravidla si za zavřenýma očima promítal a přehrával různé situace, které mohly nastat a připravoval si své reakce.
Dalo se říci, že na této trase měl toho docela hodně nalétáno a tak se o dění v letadle už dávno přestal zajímat. Jediným světlým okamžikem byla snídaně hned po startu. Po zbytek asi hodinové trasy si buď podřimoval, četl si noviny nebo se připravoval na obchodní jednání.
Dnešního dne to bylo poněkud jiné. Snažil si sice v duchu připravovat rozhovor se svým klientem, ale zároveň po očku pozoroval asi čtyřletého chlapce sedícího na prostředním sedadle přes uličku. S chlapcem tam seděla na místě u okénka jeho matka – mladá žena v květovaných šatech. Na sedadle do uličky nikdo neseděl a chlapec si tam rozložil krabici s nějakými hračkami.
Chlapec zrovna měl v ruce nějaké nákladní auto, jezdil s ním po opěradlech a hlasitě vrčel. Jeho matku to zcela viditelně znervózňovalo. Snažila se koukat z okénka a tvářit se způsobem, že to dítě není její.
Marty její chování sledoval docela s pobavením. Chlapcovo hraní ho ani moc nerušilo, protože byl vděčný za to, že se na té nudné cestě děje něco zajímavého.
Za malou chvilinku začal chlapec vrčet ještě hlasitěji než dosud. Mladá žena sebou trhla a uvědomila si, že ho již nemůže ignorovat a zareagovala jediným způsobem, který asi znala.
„Nemůžeš sedět jako jiné hodné děti v klidu? Proč jen já mám s tebou takové problémy!“ zavrčela na dítě a vytrhla mu auto z rukou.
Chlapci vytryskly z očí slzy a chvíli jen tak uraženě seděl. Ale za malou chvíli začal šmátrat v krabici a vytáhl model menšího tryskového letadla. Marty si povšimnul, že v podobném zrovna letěli.
Chlapec držel letadlo v ručce a rozletěl se s ním rovnoběžně s uličkou. Pak udělal několik zhoupnutí a let opět vyrovnal.
Ozvalo se cinknutí komunikačního systému a kapitán letadla oznámil cestujícím, že se mají připoutat, protože se nacházejí v oblasti turbulencí. A opravdu jen co domluvil, letadlo prudce pokleslo, stouplo a zase pokleslo. Poté zase vystoupalo. Marty zakroutil hlavou, tak v dnešním letu si nemohu stěžovat na nudu.
Chlapec si dále nevzrušeně hrál s letadlem a z ničeho nic zatočil doprava a let srovnal. Skoro vzápětí se ozval opět kapitán.
„Vážení cestující, jelikož se nám v kurzu objevila nějaká anomálie počasí, provedeme jeho korekci. Dojde tedy ke krátkodobé změně směru letu.“
Letadlo se naklonilo na pravou stranu a po malé chvíli svůj let srovnalo. Chlapec vypadal jako by dění kolem sebe nevnímal. Vůbec nesršel dobrou náladou a radostí jako před chvílí, když si hrál s nákladním autem. Naopak vypadal velice soustředěný a nevydával ze sebe ani hlásku. Jen držel letadlo rovně.
Marty na hocha fascinovaně hleděl, ale jeho matka si ho opět nevšímala. Nyní zatočil chlapec modelem doleva a po chvilce let srovnal. Vzápětí na to bylo cítit, že mění směr i jejich letadlo.
Je to fakt divné, prolétlo Martymu hlavou a upřeně sledoval, co dělá chlapec. Ten se skoro nehýbal, na čele mu perlil pot a jen držel v natažené ruce letadlo.
Kluk sklopil letadlo přídí dolů a takřka okamžitě provedlo stejný manévr i jejich letadlo. Zkopírovalo podle toho modelu i několik turbulencí. Zdálo se, že model, kluk a jejich letadlo mají mezi sebou nějaký podivný vztah. Letadlo přestalo sestupovat a let klidně pokračoval.
Marty byl pevně rozhodnut pokusit se téhle záhadě přijít na kloub. Na chvíli se zamyslel a přestal chlapce pozorovat. Když uslyšel:
„Co to má zase znamenat!“ vykřikla žena na chlapce. „Poslouchej mě, když s tebou mluvím.“
Marty viděl, že matka do chlapce šťouchá a ten ji ani nevnímá, jen soustředěně držel své letadélko.
„Sakra! Nehrej si s tím krámem!“ zasyčela žena zuřivě. „Já s tebou mluvím!“
Matka skočila chlapci po ruce, vykroutila mu model z ruky a hodila ho pryč.
Marty viděl dopadající letadélko do uličky a srdce mu sevřela ledová ruka poznání.
To letadlo by nemělo spadnout!
Loading ...
Jaggni to!
